V kytarovém ráji

Na podzim roku 2017 jsem pořádal soukromý workshop pro dvě kapely v německém Ehingenu. Cestou zpět jsem se zastavil u mého kamaráda Ludvíka a ten mě seznámil se svým přítelem a spoluhráčem. Do jeho domu jsme dorazili v neděli večer, abych se podíval na jeho sbírku kytar. Ludvík o ní hrozně básnil, ale protože nejsem příliš velký fanatik do nástrojů ani vybavení (i když na toto se u nás doma názory trochu různí), prostě jsem se jen těšil, že si zabrnkám na pár dobrých nástrojů. Když jsme se ale dostali do místnosti s kytarami, byl jsem ohromen. Na stěnách viselo více než 40 předválečných nástrojů a také několik „nových“ kousků, ale hlavně všechny byly ve skvělém stavu a výborně se na ně hrálo. Tak jsem na ně tedy pár hodin brnkal…

Další den jsem se rozhodl natočit kytarovou desku. Vždy mě fascinovala sólová kytara hraná trsátkem, protože je mi obrovským posluchačským zážitkem i velkou hráčskou výzvou. Doufal jsem, že by snad můj nový kamarád mohl souhlasit, abych tu desku nahrál na jeho kytary – a on souhlasil! Skladby pro sólovou kytaru pro mě nejsou nepoznané téma – na stránce s videi a na mé první desce „Ataman“ jich najdete hned několik. Ale tenhle nový projekt bude vyžadovat hodně práce s výběrem a psaním materiálu, aranžováním pro sólovou kytaru, vlastním nahráváním, postprodukcí a dalšími činnostmi spojenými s vydáním desky. A především mě čeká mnoho hodin cvičení.

Učiněné veřejné prohlášení je mi vždy obrovskou motivací a proto píšu tento příspěvek. Jsem novým plánem tak nadšený, že už jsem dal dohromady i několik prvních nápadů. Tohle je jeden z nich: moje verze známé skladby z repertoáru Carter Family Wildwood Flower.

Ondra Kozák

Jsem muzikant a lektor, co se rád ptá Proč?, rád poslouchá chytré lidi a občas něco napíše. O tom, co právě dělám, dávám vědět zde a jednou za čas fanouškům e-mailem (přidej se).

Ondra Kozák