Já muzikant a kniha „Na volné noze“

Právě jsem dočetl knihu Roberta Vlacha „Na volné noze – Podnikejte jako profesionálové„, první knihu pro freelancery v češtině. Dostal jsem se k ní jednoduše tak, že sleduji novinky facebookového profilu komunity Na volné noze, jíž je Robert zakladatelem. Přečetl jsem si dvě recenze a rozhodl se koupit si ji. Není to krátká kniha. Není to kniha pro muzikanty. Musí se u toho přemýšlet a pokud možno si dělat poznámky. Nemá to napínavý děj a nejsou tam barevné obrázky. Ale stačilo pár stránek, abych zjistil, že tenhle člověk se vyjadřuje tak, jak to mám rád. Tedy bez nepatřičných a zavádějících zjednodušení, dostatečně srozumitelně, fundovaně, přitom tak nějak laskavě a pokorně. A tenhle první dojem pomohl k tomu, že jsem knihu hltal, kdy se dalo.

Teď při pohledu zpět bych ocenil menší nafouknutost, méně omáčky, méně opakování se a naopak vysvětlení používaných pojmů z freelance a podnikatelského prostředí. Jejich seznam zašlu autorovi osobně, třeba zohlední moje připomínky při druhém vydání. I kdyby mě k tomu nevyzval přímo na konci knihy, v průběhu četby jsem měl opakovaně pocit, že o zpětnou vazbu stojí. A i když některé kapitoly v této knize šly mimo mě a mé zájmy (např. ty o projektovém a procesním řízení, které jsem pouze plaše prolistoval) a použitý slovník byl občas natolik podnikatelský, že mi šel proti muzikantské srsti, řadím ji mezi věci, které mi změnily život.

Zde vám předkládám čistě osobitý seznam toho, co kniha přinesla mně – muzikantovi na volné noze, jenž hraje v několika kapelách, které sám propaguje a „prodává“, učí soukromě a na hudebních dílnách, které sám organizuje, a nabízí a prodává další služby a produkty související s muzikou (kufry na nástroje, školy, výuková videa, CD, transkripce, studio…). Pokud jste aktivní muzikanti, ale nic z vyjmenovaných činností se vás netýká, jste blahoslavení. Tento článek není recenzí ani sbírkou doporučení pro vás. Chtěl jsem se jen podělit o přínosy, které jsem z její četby získal já. Zde jsou (čistě uměleckým duším se omlouvám za podnikatelskou mluvu – pochopte, právě jsem to dočetl…):

Uvědomil jsem si, že

• nejcennější kapitál, co mám, je můj čas. Není čas ztrácet čas a pracovat neefektivně. Nechci prodávat svůj čas, chci mít z práce víc, než jen peníze. To naštěstí u hraní platí tak nějak samozřejmě (mělo by!), u těch ostatních věcí si to začnu více hlídat.
• nazývat se profesionálním hudebníkem a hrát tak, jak se ode mě v dané situaci čeká, nestačí. Musím systematicky a pravidelně cvičit, skládat, aranžovat, vystavovat se nekomfortním polohám na pódiu, ve zkušebně, ve studiu a před kamerou, které mě nutí se maximálně koncentrovat na výkon, smysluplně improvizovat, inteligentně bavit a u toho se tvářit, že o nic nejde. Aspoň tak jsem si na sebe vztáhl výzvu autora k systematickému zvyšování „osobního kapitálu“.
• pokud se chci rozvíjet (chci!), musím si vědomě vyhradit čas na zdánlivě nerentabilní činnosti (jako je poslech hudby, sledování hudebních videí, čtení blogů a knih, nemluvě o již zmíněném cvičení a skládání) a zejména si udržovat volnou kapacitu (časovou, mentální) pro jedinečné příležitosti. Ty mohou přijít znenadání, mohou být pro budoucnost zásadní a jsou jedním z nejkouzelnějších prvků bytí na volné noze.
• v žánrech, kde se nejvíc pohybuji (bluegrass, folk, country), u nás téměř chybí inspirativní vzory (nikoliv hudební, ale podnikatelské). Souvisí to také s tím, že zde není vytvořen zdravý trh. Takové vzory i trh jsou například v Americe, ale know-how je těžko přenositelné z důvodu diametrálních odlišností v mentalitě, životní úrovni, šíři fanouškovské základny atd. Neberu to ale jako nepřekonatelnou překážku.
• deklarovaná mnohooborovost nepůsobí důvěryhodně.
• dobré jméno je cennější než značka. Obojí se buduje jinak.
• vyjednávání (handrkování o podmínkách) je běžná součást zakázky a některé to dokonce může bavit (např. autora).
• aktivní hraní je z mých činností ta, kterou chci dělat nejlépe, nejdéle a nejraději.

Rozhodl jsem se

• odjet s celou rodinou na měsíční digitálně-nomádskou dovolenou. Pro ubytování využít mně doposud neznámou službu Airbnb. O digitálním nomádství více např. zde.
• psát blog.
• vědomě upřednostňovat činnosti, které mě baví nejvíce, ale stále mít rád ty, které mě nejlépe živí (tohle zatím nevím, jak provedu).
• řešit nezastupitelnost v činnostech, které můžu delegovat nebo kde je možné aspoň částečně s někým spolupracovat.
• přeci jen zavést nějaké ty procesy (do plánování dílen).
• řešit preventivně rizika podnikání na volné noze.
• zefektivnit web.
• psát stručnější e-maily.
• přečíst si asi 10 dalších knih.
• oprášit a zrealizovat pár velkorysých nápadů z minulosti, které budou vyžadovat trochu více úsilí (v praxi to znamená přesunutí několika položek v úkolníčku ze složky „Never“ do složky „Now“)

Začal jsem používat vychytávky pro zdravější, efektivnější a příjemnější práci:

• práce u počítače ve stoje
• ergonomická myš k počítači
• doplněk do prohlížeče Kill News Feed (Nemrhám časem na facebookovém news feedu, žádný se mi totiž nezobrazuje. Občas ho proletím na mobilu, aby mi neuniklo něco zásadního.)
• webová aplikace Canva pro práci s grafikou
• lepší organizace poznámek s kreativními nápady, tipy, podněty atp. v aplikaci OneNote
• získané povědomí o existenci komunity freelancerů a napojení na zdroje relevantních informací (blogy, newslettery a sociální sítě jejích členů)

Tento seznam částečně vznikl podle hesla: „Není důležité, co čtete, ale co vás u toho napadá“. Je to seznam věcí, které kniha přinesla do života mně. Třeba vám něco z toho také otevře nové pomyslné okénko nebo si dokonce budete chtít knihu přečíst celou. Můžu to doporučit.

Pokud se vám tento článek líbil, budu rád za vaše reakce níže nebo sdílení.

Ondra Kozák

Jsem muzikant a lektor, co se rád ptá Proč?, rád poslouchá chytré lidi a občas něco napíše. O tom, co právě dělám, dávám vědět zde a jednou za čas fanouškům e-mailem (přidej se).

Ondra Kozák