Letos v únoru jsme s rodinou prozkoumávali ostrov Kréta. Pro případ dlouhé chvíle jsem si od našich hostitelů vypůjčil nástroj. Byla to klasická kytara s nylonovými strunami, takže jsem zavzpomínal na své kytarové začátky a nechal trsátko v kapse. Pohrával jsem si s melodií velmi staré písně Auld Lang Syne a vznikla tahle aranž. Opět se mi potvrdilo, že každé omezení stimuluje kreativitu. Doma, kde mám po ruce všechny nástroje a neomezené možnosti, bych u své staré španělky tak dlouho nevydržel.
Jsem muzikant a lektor, co se rád ptá Proč?, rád poslouchá chytré lidi a občas něco napíše. O tom, co právě dělám, dávám vědět zde a jednou za čas fanouškům e-mailem (přidej se).
Ondra Kozák