Vychytávky pro muzikanty

Vychytávky pro muzikanty

 

Tři typy muzikantů

 

Dnešní doba kráčí dopředu hodně rychle. Každou chvíli se objevují nové technologie a prášky už jsou skoro na vše. Tenhle pokrok se nezadržitelně projevuje i v životě muzikantů, i když prášky na talent a lepší rytmus myslím ještě nejsou. Jsou lidé, kteří moderní výdobytky konzervativně odmítají z principu, lenosti či ze staromilství. Takový přístup má jistou výhodu – nehrozí totiž, že upadnete do stavu, kdy si budete raději hrát s hračkami pro dospělé než na nástroj. Pak jsou lidé, kterým tenhle stav nevadí a nekonečné porovnávání parametrů, sledování video-recenzí a nakupování nových kousků techniky jim činí radost. A pak je to v pořádku. A pro třetí skupinu lidí píšu tento článek. Jsou to lidé, kteří rádi hrají a zpívají a ani netuší, že existují předměty, zařízení a software, které jim jejich hudební cestu může hodně ulehčit.

 

Já vykazuji znaky všech tří kategorií, ale asi nejvíc patřím do té třetí. Vždycky žasnu, když mi do života vstoupí nová hračka, kterou se nemusím učit ovládat týden a učiní moje muzicírování zase o něco snadnější či zábavnější. V následujícím seznamu se o některé z nich podělím. Protože nemám hudbu jako koníček, který bych dotoval z platu na vyhřátém bankéřově křesílku, je pro mě docela zásadní poměr cena / výkon (kvalita). Proto tu nenajdete tipy na to úplně nejlepší a nejdražší, co se dá sehnat. Pochopitelně je to seznam neúplný a jistě mnohým z vás bude něco chybět. V tom případě se o tom nezdráhejte napsat do komentářů pod článkem.

 

Živé hraní

 

  • Ladička – Ať máte jakkoliv dobrý sluch, jsou situace, kdy vám okolnosti (velký hluk, časový stres) nedovolí nástroj naladit. Ladička, která se dá připnout na nástroj na stálo tohle řeší velmi dobře. Já používám Planet Waves Mini Headstock Tuner. Doporučuji rozhodně nezačínat hrát, dokud někdo ladí nebo je stále nenalazen. I za cenu, že proud vaší show na pár vteřin zpomalí. Výjimkou je banjo, kde byste se nemuseli dočkat (pozn.: …vtip).
  • In-ear odposlech – Doma všechno jakž takž funguje, hraju celkem do rytmu, čistě zpívám, trefuji správné noty. Pak vylezu na pódium a podaří se třeba polovina toho, co jsem si chystal. K nápravě tohoto nepříznivého poměru vede několik cest: hrát jednodušeji, dělat pečlivou/dlouhou zvukovou zkoušku, vystupovat často, čím se vytvoří jistá rutina, atd. Výrazné a okamžité zlepšení mého hraní i zpívání na pódiu však pozoruji tehdy, když mám odposlech přímo v uších, tzv. in-ear odposlech. Jsem schopen mnohem rychleji dolaďovat zpěv a hrát lépe na nástroj (výjimkou jsou housle, tam mi to jde lépe bez sluchátka). Jsou lidé, kterým takové hraní nevyhovuje, často proto, že jsou izolováni od prostorového dění okolo sebe. Já to řeším tak, že používám sluchátko jen jedno, druhým uchem pořád přichází dost zvukových informací z okolí. S kapelou je použití bezdrátových in-earů poněkud nákladnou záležitostí a vyžaduje taky trochu více času při zvukovce. Na mých sólových vystoupeních však využívám možnosti zapojit sluchátka přímo do sluchátkového výstupu z multiefektu TC Helicon Play Electric, který používám.
  • Chytrý telefon s velkým displejem – Mobil dnes používá skoro každý, ale pokud jste aktivní muzikant, doporučuju si pořídit nějaký tzv. chytrý (běží na něm spousta užitečných aplikací, viz. dále) a s velkou obrazovkou (třeba šestipalcový). Na větším displeji totiž bez problémů zobrazíte celé texty písní, případně seznam skladeb. Osobně nemám rád hraní z papíru – na zemi je mi k ničemu (nevidím na to přes mikrofon a kytaru), na notovém stojanu podvědomě působí jako fyzická bariéra mezi umělcem a obecenstvem. Nehledě na to, že člověk pak vlastně neprezentuje, ale čte, a jako divák mám z takového vystoupení zážitek bídný. S velkým tabletem připevněným k mikrofonnímu stojanu je to trochu lepší a pokud dokážete přečíst texty z displeje mobilu, spousta lidí si toho třeba ani nevšimne. Obecně se však snažím naučit se vše co nejdříve zpaměti, protože publikum snadno vycítí odstup, který kvůli připoutanosti ke čtečce máte, a vyhledávání textu očima mě značně rozptyluje od samotného hraní a zpívání.
  • Aparát – Snadno přenosný ozvučovací systém se vám může hodit na akce různého typu (menší koncerty, oslavy, večírky atp.). To, že ho máte, může být dokonce pro některé organizátory jedním z faktorů pro výběr kapely. Při výběru doporučuji myslet zejména na rychlé sestavení, snadné ovládání, kompaktní rozměry a nízkou váhu. Všechno tohle (navíc s úžasnými funkcemi jako ekvalizér na jednom potenciometru, automatické potlačení zpětné vazby a efekt dozvuku) pro mě už pár let plní kvalitní a poměrně levný systém Yamaha Stagepas ve verzi s výkonem 400W (dostačující i pro menší zahradní festival). Vzhledem k omezenému počtu vstupů to ale není řešení pro větší kapely, tedy pokud nehrajete na prostorový kondenzátorový mikrofon nebo nemáte další externí mix či zvukovku, kterou zapojíte do jednoho vstupu Stagepasu. Na čem šetřit nedoporučuji jsou mikrofonní stojany a kabely (tuto chybu jsem udělal už dvakrát a teď šetřím na pořádný hardware).

 

Cvičení

  • Stojan na nástroj – Mít doma nástroj v kufru a dokonce i na stěně považuju za překážku, kterou musí člověk překonat, aby si zahrál. Za jednu z nejlepších investicí do svého muzicírování považuju koupi stojanu Hercules GS432B, který mám vedle stolu, a začít cvičit, zaznamenat okamžitý nápad nebo ověřit pár not v zápise, který tvořím, zabere jen pár vteřin. Je opravdu hodně stabilní (testováno na dětech), ale nikoliv nepřevratitelný (testováno v opravdu velkém poryvu větru se zbrusu novou kytarou na betonové dlažbě…:( )
  • Metronom – Bez metronomu si cvičení nedokážu představit a podobně jako se stojanem – čím snadnější je jeho ovládání, tím víc muziky. I proto používám aplikaci metronomu od Soundbrenner v mobilu (ten mám beztak s sebou úplně všude), který má celkem pěkný zvuk a hlavně velké kolečko, kterým dokážu v mžiku změnit rychlost.
  • Další mobilní aplikace – Když cvičím nějakou skladbu, jejíž harmonii ještě nemám pod kůží, hodí se mi užitečná aplikace iReal Pro, která mi ve zvoleném tempu a tónině hraje doprovod (akordy zapíšu sám nebo čerpám z obrovské databáze již zapsaných skladeb v online fóru této aplikace). Když se chci rozezpívat a nemám po ruce jiný nástoj, používám virtuální kytaru nebo klávesy v mobilu (těch je k dispozici mnoho). Nedávno jsme na Gillově vokální dílně řešili různou úroveň sluchových schopností účastníků (intonace, identifikování intervalů, typů akordů a harmonických funkcí). Pro zpívání doprovodných hlasů je trénované ucho skoro nezbytný předpoklad a existuje bezpočet různých “ear training” metod a aplikací. Některé můžete mít i na mobilu. Hledejte “ear training mobile app”.
  • Tunefox – Skvělá online aplikace pro hráče na banjo, kytaru a mandolínu, která vám poslouží v několika ohledech. Jako účastníci ATAmusic dílen na něj získáváte 50% slevu. Více o Tunefox zde.
  • Cvičební deník – Když nemám v plánu žádné vystoupení nebo nahrávání, pro které bych potřeboval cíleně cvičit skladby (což se už asi půl roku nestalo), hodí se mi deník, kde mám poznamenány cíle, kterých chci ve svém hraní dosáhnout (ano, už jsem ho tedy půl roku neotevřel a ano, zdokonalit rytmus je pořád na prvním místě). Dále tam zaznamenávám to, co jsem daný den cvičil a jak mi to asi šlo, poznačím si věci, ke kterým se chci vrátit, a nové nápady na cvičení v budoucnu. Všechny tyto drobné položky v deníku by měly odpovídat dlouhodobým cílům vypsaným na první stránce. Tenhle nápad mám mimo jiné díky skvělé knize Tom Heany: First, Learn to Practice, kterou vřele doporučuji k pozornosti.
  • Stojan na noty – Pokud mám cvičit efektivně (soustředěně), potřebuju jisté pohodlí. To obnáší např. že mi není zima, mám vhodné světlo, dobrou židli, nemám v hlavě starosti a všechny potřebné věci mám na dosah. Materiály a pomůcky chci mít ideálně pořád na jednom místě, aby mě jejich chystání nezdržovalo od cvičení. K tomu se mi hodí perfektní masivní skládací notový stojan Tornado BS1312, který už mi mnohokrát skvěle posloužil taky jako stolek pod počítač nebo pod mixážní pult.

 

Skládání, aranžování, nahrávání

  • Diktafon – Zejména při aranžování je pro mne pracovní nahrávka nejrychlejší způsob, jak zaznamenat myšlenku. Používám mobilní aplikaci Hi-Q MP3 Voice Recorder, která má kromě volby různých formátů a kvality záznamu zejména velmi rychlé ovládání a umožňuje ihned zálohovat nahrávku na cloudové úložiště (takže si ji během pár vteřin můžu pustit na velkých bednách z počítače). Pokud chci kvalitnější záznam, použiju populární a levný rekordér ZOOM H1. Ten se také dá propojit se zrcadlovkou pro lepší zvuk při nahrávání videa a poslouží výborně i jako externí USB mikrofon pro počítač (např. pro skype hovory nebo pro nahrávání). Pokud chcete například nahrávat zkoušky nebo vystoupení vaší kapely, na trhu je kromě tohoto podobných rekordérů s různými počty mikrofonů a přídavných XLR vstupů celá řada, vesměs se špičkovou kvalitou záznamu.
  • DAW (digital audio workstation, program pro práci se zvukem v digitální formě) – Pro vícestopé nahrávání ve studiu používám Cubase a to proto, že v něm pracuji dlouho a tudíž to umím velice rychle. I jeho nejlevnější verze Elements umí všechno, co běžný muzikant hrající na reálný nástroj potřebuje pro své nahrávání. Skvělé ohlasy jsou na program Audacity, což je tzv. open-source varianta placených DAW programů. Spoustu lidí potěší zejména to, že je zdarma a v češtině a oželí u něj absenci pokročilejších funkcí.
  • Zápis not, tabulatur, akordů – Noty a tabulatury píšu často. Už několik let k tomu využívám programu MuseScore, který má z mého pohledu oproti standardnímu programu Sibelius (s Finale nemám moc zkušeností) několik výhod: o trochu intuitivnější ovládání, umí v tabulatuře odlišit půlovou od čtvrťové noty, umí češtinu, existuje kolem něj rostoucí komunita lidí, kteří dávají k dispozici své zápisy, a především nestojí majlant (je dokonce úplně zadarmo, pokud se nerozhodnete přispět na jeho vývoj). Program umí nejen zápis not, ale také jejich přehrávání (hodí se např. při aranžování vícehlasých vokálů), snadnou transpozici a import a export z/do několika dalších formátů. Nutno podotknout, že v současnosti už je cena za Sibelius lidštější než v době, kdy jsem přecházel na MuseScore (a třeba už vyřešili i ten trapas s půlkou/čtvrtkou v TAB), nicméně jsem se od té doby naučil velmi dobře pracovat v prostředí MuseScore a nepostrádám u něj žádnou funkci, takže se asi nevrátím. Pokud potřebuji vytvořit akordová schémata, dělám to nejraději online na stránce Chordpix.com.
  • Externí zvuková karta – Pokud chcete dělat vícestopý záznam ve slušné kvalitě (na jednostopý stačí dobrý diktafon), převod z analogového na digitální signál byste rozhodně neměli nechávat na integrované zvukové kartě vašeho počítače. Externích zvukovek na trhu je spousta, vesměs v dostatečné kvalitě a za rozumnou cenu. Kdybych si dnes nějakou vybíral, bylo by pro mě důležité, jestli a jaký k ní dostanu DAW. Populární jsou výrobky od Focusrite (zřejmě z dobrého důvodu), mně dělá vynikající službu již několik let zvukovka Roland Octa-Capture s mimořádnou stabilitou a geniálním AUTO-SENS (automatické nastavení vstupního gainu), která navíc umí fungovat i bez počítače jako mixážní pult (spíš nouzově, praktické to není).

 

Poslech a analýza muziky, seberozvoj

  • Streamovací služby – O významu aktivního poslouchání pro muzikanty jsem už psal a mluvil dříve a příchod streamovacích služeb jako je Spotify, Deezer, Apple Music, “nováček” YouTube Music, atp. je myslím dobrou zprávou pro všechny hudební konzumenty. Tedy i pro nás hudebníky, kteří si chceme udržovat přehled v hudebních novinkách a zároveň mít po ruce všechny zásadní nahrávky z historie. Já používám Spotify a pokud vás zajímá bluegrass a jeho historie stejně jako jeho moderní formy a muzika z něj vycházející, sestavil jsem pro vás na Spotify dva playlisty (seznamy skladeb doporučených k poslechu), které si můžete přidat do své knihovny. Najdete je zde.
  • Bluetooth reproduktor – Žádná technologie přenosu zvuku není úplně dokonalá a na celkovém výsledku se podílejí všechny články zapojené do řetězce, od mikrofonu v nahrávacím studiu až po reproduktor, který nám muziku přehrává. Málokdo si může dovolit špičkové reproduktory studiové kvality a i kdyby je v pracovně či obýváku měl, pravděpodobně bude chtít poslouchat muziku i v kuchyni, v autě, na zahradě atp. Na druhou stranu poslouchat hudbu z reproduktoru zabudovaného v počítači nebo mobilu je hodně velký ústupek, pro muzikanta nepřijatelný. Poměrně dobrým kompromisem se mi jeví použití nějakého bluetooth reproduktoru, který je snadno přenosný, funguje na baterii, nepotřebuje se připojovat kabelem k přehrávači (pokud má tento bluetooth modul) a u výrobků ve vyšší kategorii je zvuk překvapivě kvalitní a dostatečně hlasitý. Opět doporučuji úplně nešetřit. Já jsem svůj JBL Charge 2+ (funguje i jako power banka a má 3,5 mm jack vstup) pořídil až napodruhé, první reproduktor za poloviční cenu prostě nehrál dobře. Používám ho v dílně i na dílnách (třeba pro zesílení metronomu 🙂 ).
  • Aplikace pro analýzu hudby – Když jsem začínal hrát na kytaru, hodně mi pomohlo stahování a zapisování sól jiných kytaristů. Pokud je tempo hodně rychlé, pomůže si nahrávku zpomalit. Dnes to umí kdejaký přehrávač v počítači i YouTube videopřehrávač. Pokročilejší funkce nabízí online aplikace Tunetranscriber, která umí přehrávat smyčku, přidat záložky či měnit výšku skladby (i o mikrointervaly), nebo ještě pokročilejší aplikace Amazing Slow Downer, která například načte skladbu rovnou ze Spotify. Pokud chcete pracovat s hudbou z YouTube a nestačí vám její pouhé zpomalení, na internetu je bezpočet konvertorů do mp3 (stačí vyhledat “YouTube to mp3”). Slibně vypadá projekt ScoreCloud, který má mimo jiné umět zapsat do not to, co mu přehrajete nebo předložíte jako nahrávku. Mně to zatím moc nefunguje, ale zní to jako fantastický nápad a konec mých transkripcí na objednávku.
  • Podcasty – Podcast je audio seriál, něco jako psaný blog, ale ve zvukové podobě a vesměs zdarma k poslechu. Kouzlo podcastů jsem objevil relativně nedávno a totálně jsme jim propadnul. V autě už skoro neposlouchám nic jiného (ještě celkem frčí dětské pohádky). Pro lidi, kteří jsou otevřeni novým myšlenkám, hledají odpovědi na své otázky všech možných kategorií, chtějí se rychle a efektivně vzdělávat a držet krok s dobou, a zároveň mají spoustu času, kdy nemohou číst nebo koukat, ale mohou poslouchat, je to myslím médium č. 1. Tedy pokud umíte anglicky, protože většina zajímavých podcastů je v angličtině. K vyhledání těch, které by se vám mohly líbit, použijte všemocný Google nebo hledejte pomocí klíčových slov přímo v aplikaci pro odběr a poslech podcastů (já používám Castbox). U nás na největší slávu podcastů myslím teprve čekáme, ale pro muzikanty jsem v lednu 2018 spustil ATAmusic podcast v češtině.
  • Knihy – Ať už tištěné nebo moderní audio knihy (ve své formě podobné podcastům) jsou zdrojem moudrosti lidstva a všechna moderní média na tom nic nezmění. Jako muzikanty by nás měly zajímat knihy vzdělávacího charakteru a učebnice (doporučuji např. skvělou knihu John Powell – Jak funguje hudba), motivační knihy pro osobní růst (kromě zmíněné First, Learn to Practice doporučuji např. zajímavou knihu Cal Newport: So Good They Can’t Ignore You), ale také třeba životopisy lidí, které z nějakého důvodu obdivujeme. Mám v tomto ohledu prostor pro novoroční předsevzetí na rok 2019 (chci více číst nebo aspoň poslouchat audio knihy), takže budu rád, když vaše vlastní tipy na zajímavé knihy pro muzikanty napíšete do komentářů pod článkem.

 

Komunikace, propagace, organizace

  • Sociální sítě – O tom, proč je pro muzikanty dobré být na Facebooku a dalších sociálních sítích, jsem napsal kapitolku do knihy Petra Brandejse “Jak se dělá bluegrass“. Tu vám doporučuji k pozornosti jako zdroj užitečných informací o tom, jak funguje (či v ideálním případě by měla fungovat) kapela a to nejen hudebně, ale také po organizační stránce. Každopádně být na sociálních sítích dobré je, protože jsou skvělým sluhou! Jak je používat co nejlépe ke svému prospěchu? Na to se sám stále snažím přijít, ale pár tipů svých i od ostatních (hlavně díky podcastům 😉 ) mám:
    • Osobní profil je pro aktivní účast v komunitě na Facebooku vhodnější než stránka (page), protože můžete vidět, co sdílí ostatní, a také Facebook momentálně při zobrazování příspěvků uživatelům upřednostňuje obsah z osobních profilů (je vytvářen tlak na to, aby správci stránek za zobrazení obsahu platili, tzn. koupili si na FB reklamu).
    • Můžete sdílet věci jen s okruhy přátel, pokud je si je vytvoříte.
    • Na Facebooku existují kromě osobních profilů a stránek také skupiny. Vyhledejte je podle názvu a přidejte se do nich, probíhají tam zajímavé diskuze a sdílí se tam zajímavé příspěvky.
    • Sdílejte obsah ostatních, ne jen svůj. Jsou různé osvědčené přístupy k tomu, co sdílet, ale žádný nedoporučuje, aby vaše vlastní příspěvky tvořily víc než polovinu sdíleného. Tam jsem zatím bohužel nedospěl – nemám tolik času sledovat a vybírat obsah od ostatních a navíc mám v rámci duševní hygieny facebookové příspevky na počítači úplně skryté (používám doplněk v prohlížeči Kill News Feed a příspěvky tak vidím jen na mobilu). Sdílejte obsah ostatních, buďte “kurátoři” a doporučujte vašemu okruhu zajímavý obsah od jiných autorů. Váš vlastní obsah tak vynikne víc, než když budou všechny vaše příspěvky volat “já/moje/naše”.
    • Pokud něco sdílíte, připište k tomu i pár vlastních slov. Proč to sdílíte? Mě to zajímá, protože mi to pomáhá vás poznat.
    • Když vás něčí příspěvky dlouhodobě otravují nebo nezajímají, můžete je skrýt a přesto zůstat na FB přáteli. Zůstane vám tak více času na cvičení. Mě nezajímají negativní příspěvky týkající se politiky, náboženství, každodenní fotky jídla, miminek a pejsků a místo toho se mi zobrazují příspěvky zejména ze skupin, do kterých jsem se přidal. A reklama na kytarové příslušenství.
    • Velký rozmach zažívá sociální síť Instagram, stojí za prozkoumání. Epizoda DIY Musician podcastu o tom, co Instagramu nabízí muzikantům je zde.
    • Pokud máte video, které chcete zobrazit co nejvíce lidem na Facebooku, nahrajte ho kromě YouTube také přímo na Facebook a pokud možno bez odkazů v popisku. Facebook totiž mnohem raději zobrazuje svůj obsah než odkazy vedoucí pryč. Pro srovnání: nedávno jsem sdílel video k mé verzi skladby Walk On Boy, nejdřív jako odkaz na blog s vloženým videem na YouTube, o pár dní později jako video nahrané přímo na Facebook. Počet zobrazení na YT vs. na FB k dnešnímu dni – 1 155 : 8 691. Nejlepších výsledků v počtu zobrazení na FB samozřejmě dosáhnete, pokud budete svůj obsah navíc sponzorovat (to lze pouze ze stránek, nikoliv z osobního profilu).
  • Webové stránky – Při své online prezentaci není dobré se spoléhat pouze na sociální sítě. Mějte svůj domeček, kde si můžete dělat, co chcete – mějte svoje webové stránky. Nemusí být složité a drahé. Jsou služby, které vám nabízí redakční systém a vizuál za poplatek, technicky zdatnější zvládnou rozchodit za pár hodin stránky na WordPressu. Na webu mějte aspoň kontakt, fotku, pár slov o vás, seznam vystoupení a ideálně video.
  • Vizuál – “Moje muzika hovoří za vše, takže nepotřebuji řešit její obal…” To není pravda u drtivé většiny umělců. Vaše muzika může být skvělá, ale je to úplně lhostejné, pokud si ji nikdo nebude chtít pustit. První kontakt fanouška s vaší muzikou bude velmi pravděpodobně vizuální (název kapely v programu akce, fotka na plakátě, profilové foto na Facebooku, náhledový obrázek videa na YouTube, …). Pokud se vaše kapela jmenuje “Úplná náhoda” nebo název ani nemá a prezentujete se fotkou pořízenou na mobilní telefon v potemnělé zkušebně, budete mít cestu za slávou trochu těžší. Pro dobré fotky a video je zásadní dobré světlo víc než cokoliv jiného. K tvorbě grafiky pro různé účely (příspěvek na sociální sítě, plakát, pozvánka, obal na demo…) doporučuji webovou aplikaci Canva. V základní verzi je zdarma, její použití je velmi intuitivní a pokud máte estetické cítění vyvinuté asi jako já, využijte z nabídky předpřipravených šablon a sad písem. 
  • Sdílený kalendář – Z jediné mobilní aplikace jsem schopen dát vědět o svých plánovaných aktivitách manželce, všem spoluhráčům ve všech kapelách a přidat termíny vystoupení kapel na jejich i své webové stránky. Mohl bych každý nový termín napsat do kalendáře na ledničce, poslat smskou spoluhráčům a zadat ručně v redakčním systému webových stránek. Místo toho ale používám aplikaci One Calendar, který spravuje všechny Google kalendáře mých kapel i můj soukromý Outlook Kalendář.
  • Inteligentní digitální poznámkový blokOneNote funguje jako moje externí paměť, do které mám přístup z mobilu i přes počítač (změny provedené na jednom zařízení se automaticky ukládají a synchronizují na všech dalších). Mám v něm několik oddílů a v nich jednotlivé stránky, např. oddíl Muzika a v něm zejména seznamy skladeb mých kapel a poznámky k nim, oddíl Checklisty a v něm kontrolní seznamy, které procházím, když se balím na dílnu, na koncert, na nahrávání atd., oddíl Podcast a v něm seznamy hostů, otázek, úvodní povídání ke každé epizodě, oddíl Výuka, kde shromažďuju všechny poznámky k dílnám a lekcím atd. I tento článek píšu v OneNote. Aplikace umožňuje kromě textu vkládat odkazy, tabulky, obrázky, video, zaznamenávat zvuk (hlasové poznámky – toho využívám na stránce “Co a jak cvičit”), má možnost vyhledávání klíčových slov ve všech poznámkách, umožňuje sdílení s jinými lidmi, má rozšíření ve webovém prohlížeči, které umožňuje uložit kus webové stránky nebo článek do OneNote atd. Podobně funguje populární aplikace Evernote.

 

 

A co pomáhá na vaší hudební cestě vám? Napište to mně i pro ostatní do komentářů pod článkem. Pokud se vám líbil, sdílejte ho s přáteli nebo mě můžete podpořit v dalších podobných aktivitách. 

A teď už jdu konečně hrát…

  1 258x

12 komentářů u “Vychytávky pro muzikanty

  1. Hi Ondro,
    This is just great. Thank you!
    Very extensive and conscise. I am also very curious about things and apps around, but there’s never time for sharing the knowledge at a jam session or band rehearsal.
    This format is just absolutely perfect!

  2. Ahoj, používám na tabletu aplikaci zpěvník od Karla Hovorky. http://karel-hovorka.eu/zpevnik/
    Mohu doporučit. Je to skvělá náhrada zpěvníků pokud člověk hraje ve více kapelách, může nosit jen jeden. Navíc se v něm rychle vyhledává píseň na přání 😀 Pokud chybí nějaká fíčura, dá se s autorem domluvit na doplnění.

  3. Další tip z diskuze, tentokrát pod kopií tohoto článku na http://bgcz.net/pavlac/vychytavky-pro-muzikanty/, píše Michal Hromčík:

    Přidal bych možná pro přepisování aplikaci Transcribe! od Seventhstring https://www.seventhstring.com/xscribe/overview.html.
    Používám na přepisování vokálů – těch složitějších, snadné souzvuky se dají najít i prostým uchem, nebo si ten voicing ověřit na kytaře, že to je ono. Kromě přehrávání pomalu bez změny výšky a podobných fíglů aplikace na vizuálně/myší vybraném vzorku hudby kratším než 1 vteřinu ukáže graficky které frekvence tam jsou. Stejně i tak musí člověk použít mozek a odhadnout co jsou ty skutečné tóny třeba v trojhlase – odmyslet a ignorovat to co může pocházet z jiných nástrojů, co jsou alikvotní frekvence, co je jiný akustický bordel. Ale i tak je to velká pomoc a dá se naučit s tím dělat. Když máte ve vybraném vzorku jen hlasy bez nástrojů, je to ještě lehčí. Michal

  4. Děkujeme Ondro, za tvoji ochotu a nadšení předávat dál své zkušenosti. Motivuješ nás k tomu, že hrát a zpívat pro ostatní – a s ostatnímy má smysl. Díky za úsilí, které pro nás milovníky krásných tónů, harmonií a textů děláš
    / – ale asi pro to to děláš./

  5. Hi Ondra

    You recently posted this to our Facebook page. and you’re probably wondering what happened to it?
    Well it’s not something that we normally post on that page, as we usually include them in our quarterly magazine British Bluegrass News.

    So, with your permission (I know that you say it is for anyone to share, but we need your specific permission to publish) we will include it in the current magazine.

    OK?

    Dave Teague
    Chair BBMA, Editor BBN

  6. Skvělý souhrn muzikantova now-how :))

    Já používám ke kytaře krabičku ZOOM A3. Za ty prachy to je fakt věc. Ani ne tak kvůli efektům, kde si můžete nastavit výsledný zvuk konkretního modelu kytary, ale spíš kvůli boostru a hlavně kvůli omezení zpětné vazby, kde můžete zablokovat až 3 frekvence. Přes xlr s dá připojit ještě dodatečně mikrofon a kytara se dá tak snímat jak přes vlastní snímač/piezo plus ext mic. Vhodnou kombinací se dá vyloudit skvělý zvuk i z ne moc dobře znejícího nástroje.

    Na takové to kaplení náhrávání při zkoužce, používám skvělý BOSS BR 80. Má tři režimy použití. 1. 8 stopý (virtuálně 32 stop) recorder, 2. Klasický mp3 stereo recorder, 3. multiefekt ke kytaře se spoustou zvuků a hlavně doprovodů.

    Koukal jsem na ten Tunefox ale je to příšerně drahé. Na naše poměry to je hodně i s tou poloviční slevou. Nevadí mi ani tak ta cena ale spíš to časové omezení. Jinak je to pěkná aplikace ale podobného efektu dosáhnu i v GuitarPro, i když ne tak jednoduše a komfortně.

    MuseScore je skvělý program a na hlasy ho používáme skoro celá kapela. Já jsem si ještě koupil právě GuitarPro a ten bych řekl, že je o dost lepší, hlavně proto, že kromě not umí všechno i v tabulatůrách. Dá se celkem dobře použít i free program TuxGuitar ale tam jsem narazil na problém s pátou strunou u banja.

    IrealPro je také skvělý a je jak pro Android tak i pro Mac, také ho používáme.
    Jako zpěvník je asi nejlepší Miraf songbook. Bohužel je jen pro windows. Mobilní verze je jen už “přehrávač” hotových playlistů. Na Macu používám daleko jednodušší aplikaci SongBook a ta na tabletu pro většinu preludia v hospodě plně dostačuje.

    Audacity, skvělý malý DAW na jednoduché věci. Problém nastává u více stop, kdy při nahrávání další stopy za současného přehrávaní jiné stopy třeba do sluchátek se projevuje docela znatelná latence a stopy jsou rozsynchronizované klidně i o půl vteřiny. Dají se pak sice přesunout ale už to nikdy netrefíte přesně. Myslel jsem že tomu pomůže raltime jádro ale ani na linuxu ani ve windows ani na Macu to prostě nefunguje tak jak má. A to mám doma i 6 jádrový AMD Phaenom a 32GB RAM. Na Macu je skvělá aplikace GarageBand která je od Apple a je zdarma. Pro ty kdo hledají opravdu pořádný DAW a nechtějí utrácet šílené častky bych doporučil aplikaci Tracktion. Verze 6 i 7 jsou po registraci zdarma. Narazil jsem na něj uplně náhodou, když jsem hledal náhradu za Cubase co jsem měl k mojí ext. zvukovce, který mi přestal fungovat po upgrade operačního systému. Je pro Win, Lin i Mac.

    Jako zvukovku používám Yamahu UR 22. 2x XLR/JACK nezavislé vstupy a 24bit/192Khz, nezavislý sluchátkový zesilovač + fantomové napajení, midi a to vše připojíte jen jedním
    USB kabelem. Žádný další napájecí zdroj není třeba. Za ty prachy, naprosto skvělá volba.

    Mikrofony používám zpěvový SM58 a nástrojový SM57, je to klasika, kterou nic nezkazíte.
    V kytaře Martin, mám už z výroby snímač Fishman a neznám lepší.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.